Křest

Křest je první svátost, kterou můžeme prožít; je vstupní branou k ostatním svátostem. Křest je svátostí znovuzrození v Duchu svatém.

Křest představuje začátek křesťanského života. Při křtu jsou nám odpuštěny všechny hříchy, jsme vytrženi z moci smrti a pozváni k životu s Bohem. Pokřtěný se stává novou ratolestí naroubovanou na kmen, jímž je Kristus; stává se součástí společenství Božího lidu, církve.

Kdo může být pokřtěn?

Ke křtu je způsobilý každý dosud nepokřtěný člověk, který uvěřil v Krista. Děti je možné křtít jen, když se za ně církev zaručí. Tuto záruku zosobňují a závazně stvrzují rodiče a kmotři. Přijmout křest je možné pouze ze svobodné vůle.

Místo křtu

Křest se slaví v místní farnosti (tedy tam, kde dotyčný bydlí a pravidelně navštěvuje bohoslužby), neboť křtem se nový křesťan zapojuje do místního farního společenství. Pro křest v jiné farnosti je třeba vyžádat písemný souhlas příslušného faráře.

Křest dětí

Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno, je třeba:

- souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich

-  opodstatněná naděje, že dítě bude vychováno v katolické víře; jestliže tato naděje zcela chybí, odloží se křest na dobu, kdy bude možno tento nedostatek doplnit

Křest dospělých

Podle kanonického práva je (vzhledem ke křtu) za dospělého považován každý člověk starší 14 let; před křtem je nutno absolvovat tzv. katechumenát, tedy přípravu, během které je žadatel o křest postupně uváděn do života z víry (obvykle 1 rok).

V případě zájmu oslovte kdykoliv místního kněze.

 Kmotři

Křtěné dítě by mělo mít kmotra nebo kmotru (pokud jsou dva kmotři, pak muž a žena). Úlohou kmotrů je pomáhat při náboženské výchově dítěte, být mu vlastním příkladem nápomocen na cestě k dospělé víře.

Aby byl někdo kmotrem, je třeba:

- aby měl alespoň 16 roků

- aby byl katolík, praktikující svou víru a žijící svátostným životem (eucharistie, biřmování, církevní manželství)

- aby vedl život odpovídající víře a převzatému úkolu kmotrovství