Kněžství

Kněžství je svátost, skrze kterou pokračuje v církvi nadále až do konce časů poslání, které Kristus svěřil svým apoštolům.

Jako v případě křtu a biřmování, stejně i svátost kněžství (jáhenství) vtiskuje nezrušitelné duchovní znamení, takže nemůže být opakována ani zrušena, ani udělena jen na omezený čas. 

Kdo může přijmout svátost kněžství?

Svátost svěcení platně přijímá pouze pokřtěný muž, který se pro ně dobrovolně rozhodl.

Na kněze může být vysvěcen muž, který přijal a žije katolickou víru, dosáhl 25 roků, je dostatečně zralý, byl biřmován, je důkladně vzdělán podle norem práva; není-li známa žádná zákonná překážka a je-li příslušným církevním představeným považován za vhodného.

Měl by to být člověk, který má neporušenou víru, je veden čistým úmyslem, má patřičné znalosti, těší se dobré pověsti, je bezúhonných mravů, osvědčený ve ctnostech a má i další tělesné i duševní vlastnosti vhodné pro přijetí svěcení.

V římsko-katolické církvi se svátost kněžství uděluje obvykle pouze těm kandidátům, kteří jsou ochotni svobodně přijmout celibát.

Církev také zná a přijímá službu ženatých jáhnů, tzn. starších, v manželství žijících mužů, kteří v určitých případech mohou být (v zájmu poslání, které pro Boží lid již konají) posvěceni svátostnou mocí.

Zájemce o svátost kněžství (nebo trvalé jáhenství) by měl oslovit svého faráře (případně kteréhokoliv jiného blízkého kněze), který mu poradí ve všem potřebném.

Příprava na kněžské svěcení začíná přípravným rokem v Teologickém konviktu v Olomouci a pokračuje pětiletým studiem na teologické fakultě a formačním pobytem v Arcibiskupském kněžském semináři (většinou taktéž v Olomouci). Formace trvalých jáhnů probíhá v místní diecézi podle vlastních norem, i zde je však třeba absolvovat teologická studia alespoň na stupni bakaláře.