Smíšený chrámový sbor

Sbor zpěvaček a zpěváků všech věkových kategorií. Sbor zpívá převážně při bohoslužbách u sv. Augustina. Repertoár sboru tvoří zejména mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr (Mozart, Schubert, Michna, Ryba, Kypta aj.) prováděné o hlavních svátcích (vánoce, velikonoce). Další složku repertoáru tvoří sbory skladatelů od doby renesance až po současnost, s doprovodem varhan nebo a capella, zpívané v průběhu roku.

Sbor se pravidelně zúčastňuje sborových přehlídek, zpívá na Noci kostelů a vystupuje při bohoslužbách v jiných farnostech v Brně i mimo Brno.
Sbor má v současné době 36 členů a rád rozšíří svoje řady o nové zpěvačky a zpěváky všech hlasových skupin.
Uměleckým vedoucím a prvním sbormistrem je Pavel Kyncl, profesor brněnské konzervatoře. Druhým sbormistrem je Zdeněk Laudát.


Zkoušky: ve středu 19:00 – 21:15.

Sbormistr: Mgr. Pavel Kyncl, Zdeněk Laudát

Historie sboru

Smíšený pěvecký sbor při chrámu sv. Augustina v Brně-Masarykově čtvrti vznikl v listopadu roku 1964. Vezme-li se úvahu, že chrám byl vysvěcen v roce 1935, znamená to, že chrámová hudba se zde téměř 30 let nepěstovala. Tehdejší farář P. Karel Fanfrdla upřednostňoval při bohoslužbách výhradně lidový zpěv a podporoval jej tak výrazně, že se tato tradice dochovala až do dnešní doby. Lze to považovat za nesporný přínos.


S příchodem faráře Dr. Krause v roce 1961 nastal nenadálý obrat. Vzhledem k jeho osobním známostem s několika aktivními zpěváky a hudebníky, členy brněnské opery, byly několikrát do roka provozovány při bohoslužbách latinské mše (Schubert, Griesbacher, Mozart). Hlavním organizátorem a dirigentem byl Zdeněk Hejl, člen sboru Janáčkovy opery (kromě zpěvu absolvoval na konzervatoři i dirigování). Sólové a sborové party zpívali další členové operního souboru (Zdeněk Pospíšilík, Antonín Trnavský, Stanislav Bártek, B.Žáčková, Hana a Magda Krejčí, Vl. Babušík a další), orchestrální party hráli dobrovolníci z operního orchestru, kteří byli ochotni riskovat případnou perzekuci ze strany vedení divadla. Politické klima se začátkem 60. let uvolňovalo velmi zvolna.

Nápad rozšířit pěvecký sbor několika profesionálů z Janáčkovy opery o dobře intonující farníky, pravidelné návštěvníky bohoslužeb a prakticky obyvatele Masarykovy (tehdy Jiráskovy) čtvrti, vznikl zřejmě v hlavách P. Krause a Zdeňka Hejla. Jeho realizace proběhla velmi rychle a již v adventě roku 1964 se začala studovat od Eduarda Marhuly Česká vánoční koledová mše. Pěvecký sbor včetně domácích a hostujících zpěváků tak vzrostl zhruba na dvacet pět osob. Marhulova mše byla o vánocích provedena a toto datum můžeme považovat za oficiální start chrámového sboru u sv. Augustina. (Nutno vzít v potaz drobný technický detail – plocha kůru v tomto kostele není příliš velká, počet zpěváků a zvláště hudebníků je proto omezen a to i po rekonstrukci varhan).

V následujících letech docházelo k dalšímu rozšiřování členů sboru z řad farníků, rozrůstal se i repertoár – Valašská Jitřní pastorální mše od Jaroslava Křičky, česká velikonoční mše Rozleťte se zpěvy vzhůru od Karla Břízy, od téhož skladatele české Requiem, Rybovo Vesel se nebes královno a drobné příležitostné skladby. Výrazné pochopení pro činnost sboru měli další duchovní správcové farnosti – P. Antonín Uher a P. Karel Onuca.

Když byl začátkem roku 1968 jmenován farářem P. Josef Vítek, z osobních důvodů se vzdal vedení sboru Zdeněk Hejl a sbormistrem se stal Vladimír Kyas. Je pochopitelné, že ukončil činnost i orchestr a přestaly docházet posily z divadelního operního sboru. Přesto se podařilo činnost sboru udržet díky nesmírné obětavosti zpěváků - farníků. Dalším významným skutkem se stal vznik sboru mladých, (dali si z recese název “ Akademici“), kteří začali provozovat tzv. „rytmické mše“ s doprovodem kytar a bicích nástrojů – v té době čin vpravdě revoluční. Měl mnoho odpůrců v řadách duchovenstva i u ředitelů kůrů v brněnských chrámech. Ale díky iniciativě P. Vítka a zvláště osobní podpoře tehdejšího brněnského biskupa Dr. Karla Skoupého zazněla poprvé v Brně 1. května 1968 při májové bohoslužbě rytmická mše „Slyš nás, ó Pane, na výsosti…..“ pod vedením Vladimíra Kyase. Sbor mladých dále rozšiřoval svoji činnost, členstvo i repertoár z vlastní tvorby a uvedl i Ebenovu „Truvérskou mši“. Jeho činnost však byla narušena tzv. „normalizací“ a v roce 1970 byl sbor mladých donucen z chrámu sv. Augustina odejít. Přesto se kolektiv udržel a svoji činnost na čas přenesl do kostela na Křenové, podnikal zájezdy do okolí Brna, pravidelně do domova důchodců a tamější kaple ve Skalici u Znojma a hlavně, díky podpoře faráře prof. Stanislava Krátkého, do Kunštátu na Moravě. Rovněž i do rodiště biskupa Karla Skoupého na Lipůvku u Brna. Zdejší rodák, nyní sólista ostravské opery Miroslav Urbánek se v této době připojil ke kolektivu a stal se jeho výraznou posilou.

Zásluhou několika členů sboru „Akademici“, kteří posílili smíšený chrámový sbor, se podařila v té době již dosti potřebná výměna členů sboru, takže bylo možno o vánocích roku 1970 uvést Českou vánoční mši Jana Jakuba Ryby “Hej, mistře“, i když pouze s doprovodem varhan. V následujících letech Vladimír Kyas odešel do Opavy jako sólista tamější opery a ve vedení sboru se nakrátko vystřídali Petr Škarohlíd, prof. Bohuslav Kyselák a prof. Stehlík. Činnost sboru však začala stagnovat. Obrat k lepšímu nastal až v roce 1974, kdy byl jmenován farářem P. Bohumil Pavlů, zanícený hudebník a příznivec chrámové hudby, vlastnící nesmírně bohatý notový archiv. Do vedení chrámového sboru dosadil prof. Bohuslava Kršku působícího pedagogicky na konzervatoři a na JAMU, mistra klavírní improvizace a schopného dirigenta. Sbor se zakrátko zkonsolidoval a poněvadž Bohuslav Krška externě spolupracoval s divadelním orchestrem jako hráč na bicí nástroje, obnovila se i činnost chrámového orchestru opět z řad divadelníků. Sbor doplňovali i někteří členové sboru „Moravan“ a „Filharmonického sboru Beseda brněnská“. V této podobě sbor působil dalších patnáct let. Z uvedeného repertoáru jmenujme Mozartovy Missa brevis in C a Korunovační mše, Českou pastorální mši od J. E. Kypty, kromě Rybovy „Hej, mistře“, tentokrát již s orchestrem i jeho další vánoční mše. Dalšími autory mší byli František Xaver Brixi, Franz Schubert, Josef Haydn, Zdeněk Fibich, Ludwig van Beethoven (Missa in C). Jako významný počin možno uvést realizaci Ebenovy mše Missa adventus et quadragesimae pro mužský sbor a varhany. Další zajímavostí bylo provedení mše Missa pastoralis od Františka Heka. Významným skutkem P. Bohuslava Pavlů bylo dokončení již zmíněné rekonstrukce varhan, která proběhla v roce 1976. Zrekonstruovaný a hodně doplněný nástroj instalovala firma Rieger-Kloss z Krnova a dnes patří mezi nejkvalitnější varhany v brněnských chrámech.

Rok 1989 přinesl nejen změny v politickém dění, ale i v změny v činnosti chrámového sboru. P. Pavlů odešel v roce 1990 do důchodu, jeho bohatý notový archiv již nebyl k dispozici, nastoupil nový farář P. Miloslav Kabrda, u regenschoriho Bohuslava Kršky se objevily vážné zdravotní problémy. Chrámový sbor vedl krátce prof. Hubert Šindelka, po něm prof. Pavel Kyncl. Od velikonoc roku 1993 opět převzal vedení sboru Ing. Vladimír Kyas, který – jako sólista olomoucké opery – v době Krškova vedení zpíval sólové party. Podařilo se mu doplnit notový archiv, problém s nedostatkem sborových zpěváků jej však provázel neustále. Přesto byly nastudovány a provedeny nové opusy – mezi nejzajímavější patřily „Erste Messe in C“ C. M. von Webera v roce 1995, vánoční Hekova mše v přepracovaném orchestrálním pojetí, zcela neznámá mše Ignatia Skřivana (Missa in C) v roce 1998, moravská vánoční mše Josefa Schreiera „Missa pastoralis Boemica“, od Adama Michny z Otradovic “Missa sacra et litaniae“ a „Magnificat“, od Františka Xavera Brixiho „ „Missa pastoralis in D“ a od P. A. Boroniho „Tota pulchra es, Maria“. Bylo zavedeno pravidelné provádění Rybovy mše „Hej, mistře..“ při půlnočních a nastudovány zpívané pašije Zdeňka Pololáníka, každoročně cyklicky měněné a uváděné ve svatém týdnu. Chrámový sbor byl několikrát pozván k pohostinskému vystoupení do katedrály na Petrově (Mozart „Missa brevis in C“, Weberova „Erste Messe“, od Karla Nankeho „Omnes gentes collaudate“ a jiné). Bylo podniknuto několik mimo brněnských vystoupení – Vranov u Brna, Lipůvka. Do vedení sboru se zapojil Ing. Zdeněk Laudát, z jehož iniciativy a za jehož vedení se sbor zúčastnil přehlídky sborů „Sborování“ v Boskovicích a který dále převzal řízení pašijí a nastudoval a řídil několik příležitostných sborů, hlavně starších autorů. Důležitým momentem bylo zahájení vysílání radia Proglas ke konci devadesátých let. Vzhledem k bezprostřední blízkosti sídla Proglasu bylo zavedeno pravidelné vysílání bohoslužeb přímo z chrámu sv. Augustina, tedy i produkcí chrámového sboru a orchestru. Znamenalo to sice výraznou popularitu, ale i zavazovalo v udržení vysoké kvality interpretovaných skladeb. K provedení sólových partů byli zváni přední sólisté Janáčkovy opery – jmenujme Richarda Nováka, Jaromíra Novotného, Irenu Vašíčkovou Pollini, Václava Halíře, Přemysla Švihálka, Milana Vlčka, Andreu Priechodskou, Dr. Hanu Procházkovou, Josefa Klána, Milana Voldřicha, olomouckého Františka Šiftu. Z domácích farníků zpívali sólové party Růžena Hálová,Věra Ševčíková, Marta Bílková, Marta Holíková, Anna Chylíková, Leoš Lossmann, Ludmila Fialová, Petra Eliášová, Ondřej Kyas, Tomáš Suchomel a další. Koncertním mistrem chrámového orchestru byl a nadále zůstává prof. Pavel Kyncl, který – vzhledem k četným kontaktům s předními brněnskými hudebníky – zval k výpomoci do orchestru mnohé z nich. Jmenujme aspoň P. Wallingera, K. Plocka, M. Ventrubu, V. Bureše, J. Červinku, prof. Tesaře, sourozence Havlovy, H. Drábkovou, M. Jelínka. Pokud se vyskytl nedostatek hudebníků – zvláště o vánočních svátcích – ochotně a obětavě přijeli vypomoci členové orchestru olomoucké opery (R. Mlynář, D. Ticháčková, M. Černohlávek). Je vhodné jmenovat i varhaníky, kteří doprovázejí produkce chrámového sboru – Martin Jakubiček, Zdeněk Chvíla, Petr Mach, Dominik Laudát.

Vzhledem ke značnému vytížení v olomoucké opeře a pedagogické práci předal v roce 2003 Vladimír Kyas vedení chrámového sboru a orchestru Vítu Marečkovi, absolventu oboru dirigování na brněnské konzervatoři. Ten zahájil svoji činnost provedením Schubertovy „Mše G-dur“ a o vánocích 2003 Kyptovou „Českou pastorální mší“, jejíž provedení při půlnoční mši sv. přenášela česká televize.

leden 2003, zpracoval Vladimír Kyas

 

Vít Mareček vedl sbor do roku 2011 a se sborem se rozloučil o velikonocích 2011 provedením skladby, kterou se sborem nastudoval jako první, Schubertovy Mše G-dur pro sóla, sbor a orchestr. Jeho nástupcem, uměleckým vedoucím a prvním sbormistrem se stal Pavel Kyncl, profesor a v letech 2002 – 2009 ředitel brněnské konzervatoře. Druhým sbormistrem je Zdeněk Laudát. Pavel Kyncl se při nácviku nových skladeb soustřeďuje na intonační preciznost a rytmickou přesnost sboru a na dynamickou vyváženost jednotlivých hlasů. Pod jeho vedením došlo k výraznému zvýšení umělecké úrovně sboru a ke studiu náročnějšího sborového repertoáru, zejména sborů zpívaných a capella. Tak např. byly nastudovány a provedeny dvě části cyklu Pět postních motet od Antonína Tučapského, nácvik další části tohoto cyklu je plánován na podzim tohoto roku.

Základem repertoáru sboru jsou velká vokální díla, mše pro sóla, sbor a orchestr, provozovaná zejména o vánocích a velikonocích. Na varhany sbor doprovázejí svatoaugustinští varhaníci Zdeněk Chvíla, Dominik Laudát a až do své smrti v roce 2013 Petr Mach. Orchestr tvoří převážně členové brněnských profesionálních těles, sólové party provádějí studenti JAMU a brněnské konzervatoře, sólisté brněnské opery a další profesionální zpěváci.

Druhou část repertoáru sboru tvoří drobnější vokální skladby zpívané a capella či s varhanním doprovodem a to od období renesance (T. L. Vittoria, J. Gallus, G. Palestrina) přes období baroka (A. V. Michna, J. S. Bach), klasicismu (W. A. Mozart) a romantismu (A. Bruckner, C. Saint-Saens, Ch. Gounod) až po skladatele soudobé (Z. Pololáník, A. Tučapský). K cyrilometodějskému výročí v roce 2013 sbor několikrát provedl sbory z liturgie sv. Jana Zlatoústého na staroslověnské texty a kantátu ke sv. Cyrilu a Metodějovi (Hvězdy dvě se z východu) od Pavla Křížkovského.

Pěvecký sbor zpívá hlavně při bohoslužbách u sv. Augustina. Pravidelně při vánoční půlnoční mši sv., o neděli velikonoční, při bohoslužbě a při večerní adoraci na Zelený čtvrtek, o srpnové poutní slavnosti sv. Augustina a v neděli Krista Krále, kromě toho při různých slavnostních příležitostech (naposledy v dubnu 2015 při 80. výročí posvěcení kostela). Sbor se pravidelně zúčastňuje sborových přehlídek Sborování pořádaných Jednotou Musica Sacra (např. v roce 2013 ve Sloupu v Moravském krasu, v roce 2014 v Brně – Králově Poli), zpívá na noci kostelů a vystupuje na různých místech v brněnské diecézi (v posledních letech např. v kapucínském kostele Nalezení sv. kříže v Brně, na večeru písní z Taize v kostele na Křenové, na Vranově u Brna, na Svatováclavských hodech v Přísnoticích aj.).

Sbor zkouší pravidelně jednou týdně a to ve středu od 19,00 do 21,15 hod, někdy před blížícím se vystoupením i dvakrát v týdnu. Zkouší se v průběhu celého roku, od září až do poloviny června, kdy je při přátelském společném posezení zakončena sezona. Samozřejmostí se stala cca hodinová zkouška těsně před každým vystoupením.

V posledních letech se podařilo posílit sbor novými, kvalitními zpěváky a zpěvačkami a členská základna se stabilizovala. V současné době má sbor 35 členů, kteří se těší na setkání s novými zájemci o sborový zpěv.

aktualizováno 3. 5. 2015