Kněžství

Kněžství je svátost, skrze kterou pokračuje v církvi nadále až do konce časů poslání, které Kristus svěřil svým apoštolům.

Jako v případě křtu a biřmování, stejně i svátost kněžství vtiskuje nezrušitelné duchovní znamení, takže nemůže být ani opakována ani zrušena ani udělena jen na omezený čas.

 

Kdo může přijmout svátost kněžství?

Svátost svěcení platně přijímá pouze pokřtěný muž, který se pro ně dobrovolně rozhodl.

Na kněze může být vysvěcen muž, který přijal katolickou víru, dosáhl 25 roků, je dostatečně zralý, byl biřmován, je důkladně vzdělán podle norem práva, není-li známá žádná překážka a je-li zákonným představeným považován za vhodného.

Měl by to být člověk, který má neporušenou víru, je veden čistým úmyslem, má patřičné znalosti, těší se dobré pověsti, je bezúhonných mravů, osvědčený ve ctnostech a má i další tělesné i duševní vlastnosti vhodné pro přijetí svěcení.

V římsko-katolické církvi se svátost kněžství uděluje obvykle pouze těm kandidátům, kteří jsou ochotni svobodně přijmout celibát.

Zájemce o svátost kněžství by měl oslovit svého faráře (případně, kteréhokoliv jiného kněze), který mu poradí, co a jak dál.

Příprava na kněžské svěcení začíná přípravným rokem v Teologickém konviktu v Olomouci a pokračuje pětiletým studiem a formačním pobytem v Arcibiskupském kněžském semináři (taktéž v Olomouci).